| Definice: |
- Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci (bez ohledu na jejich státní příslušnost), kteří vykonávají závislou práci pro zaměstnavatele a jsou k němu v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah).
DO EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ PATŘÍ:
1) zaměstnanci skutečně přítomní v práci i ti, kteří nepracovali v důsledku prostojů, stávky, výluky;
2) zaměstnanci na pracovních cestách, na placené dovolené na zotavenou, zaměstnanci, kterým bylo poskytnuto neplacené volno nejvýše do 4 týdnů, apod.;
3) zaměstnanci, kteří se měli dostavit do práce, ale z jakéhokoliv důvodu nepřišli (pro nemoc bez ohledu na délku jejího trvání, v souvislosti s plněním státních a veřejných povinností, ze závažných důvodů osobních, protože měli volný den nebo se nedostavili do práce bez omluvy);
4) zaměstnanci, kteří jsou na vojenském cvičení (§ 12 zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon) nebo vykonávají službu v operačním nasazení (§ 12a zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon), pokud nebyla jejich zaměstnavateli mzda refundována příslušným vojenským správním úřadem (§ 204 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce);
5) osoby v pracovním poměru k agentuře práce se zahrnují do evidenčního počtu zaměstnanců této agentury práce, i když jsou touto agenturou dočasně přiděleni k výkonu práce pro uživatele, kterým je jiná právnická nebo fyzická osoba (§ 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti);
6) zaměstnanci uvolnění resp. dočasně přidělení k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, jestliže stálý zaměstnavatel jim uhradil mzdu a tato mzda mu nebyla refundována; zaměstnavatel, pro něhož byli zaměstnanci uvolnění, je zahrne do evidenčního počtu v případě, že jim za vykonávanou práci vyplácí mzdu nebo ji refunduje;
7) zaměstnanci, kteří dostali studijní volno za účelem zvýšení své kvalifikace, popř. ke složení zkoušek podle příslušných předpisů;
8) zaměstnanci, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují (např. práce na dálku, práce doma apod. v souladu s § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce - dále jen ZP);
9) zaměstnanci přijatí na zkušební dobu, a to od prvního dne, kdy se dostavili do práce;
10) společníci ve společnostech s ručením omezeným a komanditisté v komanditních společnostech, pokud mají uzavřenou pracovní smlouvu se svou společností, a jsou tudíž k ní v pracovním poměru a dostávají příjem ze závislé činnosti;
11) osoby na rodičovské dovolené, které současně vykonávají práci v pracovním poměru, se zahrnují do evidenčního počtu zaměstnanců toho zaměstnavatele, pro kterého práci vykonávají (novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, umožňuje od 1. 1. 2004 osobám na rodičovské dovolené provozovat výdělečnou činnost bez omezení výší příjmu);
12) osoby zařazené mimo výkon služby nebo zproštěné výkonu služby,které pobírají příslušnou část platu;
13) zaměstnanci nepřítomní v práci z důvodu poskytování dlouhodobé péče – dlouhodobé ošetřovné (§191a ZP).
Žáci a studenti pracující na brigádách, uchazeči o zaměstnání dočasně pracující na veřejně prospěšných pracích apod., přijatí do pracovního poměru, jsou rovněž zahrnováni do evidenčního počtu zaměstnanců.
Zaměstnanci s kratší pracovní dobou (§ 80 ZP)se zahrnují do evidenčního počtu zaměstnanců po dobu trvání jejich pracovního poměru k zaměstnavateli každodenně, a to i tehdy, kdy jejich pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny. Obdobně se každodenně zahrnují do evidenčního počtu zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli a vykonávají práci jen příležitostně na výzvu a podle potřeb zaměstnavatele. Pokud však zaměstnanci není přidělena práce po souvislou dobu delší než 4 týdny, nezahrne se po tuto dobu do evidenčního počtu zaměstnanců.
Zaměstnanec vykonávající činnost v dalším pracovním poměru u téhož zaměstnavatele se zahrnuje do evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách pouze jednou. Do evidenčního počtu zaměstnanců přepočteného na plně zaměstnané se zahrnuje přepočtem podle pracovního úvazku v obou pracovních poměrech. Například administrativní pracovník s plným pracovním úvazkem vykonává další činnost na čtvrtinu pracovního úvazku (např. úklid). Tento zaměstnanec se uvede ve fyzických osobách jako 1 osoba, v přepočtených počtech jako 1,25 osoby.
DO EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ NEPATŘÍ:
1) ženy (zaměstnankyně) na mateřské dovolené; jde o ženy na mateřské dovolené v trvání 28 týdnů, resp. jde - li o ženy, které porodily zároveň 2 nebo více dětí, v trvání 37 týdnů (§ 195, odst. 1 ZP), event. na kratší dobu (§ 195, odst. 3 až 5, § 197 a § 198 ZP);
2) zaměstnanci na otcovské dovolené (§195a ZP);
3) osoby (zaměstnankyně a zaměstnanci) na rodičovské dovolené (pokud současně nevykonávají práci v pracovním poměru - viz výše bod 11); jde o osoby, jimž byla poskytnuta rodičovská dovolená k prohloubení péče o dítě až do tří let věku dítěte (§ 196 ZP);
4) zaměstnanci uvolnění resp. dočasně přidělení k výkonu práce u jiného zaměstnavatele (či uvolnění k výkonu veřejné funkce) v případě, že jim původní zaměstnavatel za vykonanou práci buď neposkytuje mzdu nebo náhradu mzdy nebo jsou mu tato plnění refundována;
5) členové zastupitelstev územních samosprávných celků (uvolnění i neuvolnění);
6) zaměstnanci vyslaní do škol, kurzů, zařazení do vědecké výchovy, zaměstnanci ve vyšetřovací vazbě apod., jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu;
7) zaměstnanci, kteří opustili práci bez souhlasu zaměstnavatele a bez řádného skončení pracovního (služebního, členského) poměru v případě, že jejich nepřítomnost přesáhla 4 týdny. Zaměstnanec, který opustil zaměstnání, se pak vyjme z evidenčního počtu zpětně ode dne, kdy se poprvé nedostavil do práce;
8) zaměstnanci, kterým bylo poskytnuto neplacené volno bez náhrady mzdy v rozsahu delším než 4 týdny, a to ode dne nástupu tohoto volna;
9) zaměstnanci, kteří nejsou v pracovním (služebním, členském) poměru k zaměstnavateli, ale vykonávají pro zaměstnavatele práce bez ohledu na to, zda zaměstnavatel tyto práce řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (např. soudci, žáci (učni) a studenti vykonávající odborný výcvik podle školských předpisů, osoby pracující podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby dočasně přidělené k výkonu práce prostřednictvím zprostředkovatelských agentur práce, osoby z nápravně výchovných zařízení, cizinci pracující pro zaměstnavatele na základě smlouvy se zprostředkovatelem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, cizí státní příslušníci pracující jako experti v zahraničních firmách, aj.);
10) zaměstnanci, kteří jsou na vojenském cvičení (§ 12 zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon) nebo vykonávají službu v operačním nasazení (§ 12a zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon), pokud byla jejich zaměstnavateli mzda refundována příslušným vojenským správním úřadem (§ 204 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).
VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ VE FYZICKÝCH OSOBÁCH
Za měsíc:
a) Součet počtu fyzických osob v jednotlivých dnech měsíce (včetně dnů pracovního klidu a pracovního volna) se dělí plným počtem kalendářních dnů příslušného měsíce.
b) U zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců se zjednodušenou evidencí v případech, kdy v průběhu jednoho měsíce nedochází k většímu pohybu počtu zaměstnanců, se průměrný evidenční počet zaměstnanců počítá za měsíc jako průměr počtu na počátku a na konci sledovaného měsíce.
Za čtvrtletí:
se vypočítává jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé měsíce, přičemž u zpravodajských jednotek nově vzniklých nebo zaniklých v průběhu sledovaného období (čtvrtletí) se do průměru počítají i měsíce, ve kterých zaměstnavatel nepodnikal. V těchto měsících se průměrný evidenční počet zaměstnanců rovná "0".
Např.: Zpravodajská jednotka vznikla v měsíci březnu, přičemž průměrný evidenční počet zaměstnanců v březnu činil 300 osob. Průměrný evidenční počet zaměstnanců za 1. čtvrtletí se vypočte jako průměr za všechny měsíce ve čtvrtletí, tzn.: (0 + 0 + 300)/3=100 zaměstnanců.
Za rok:
se vypočítává jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé měsíce, přičemž u zpravodajských jednotek nově vzniklých nebo zaniklých v průběhu sledovaného období (roku) se do průměru počítají i měsíce, ve kterých zaměstnavatel nepodnikal. V těchto měsících se průměrný evidenční počet zaměstnanců rovná "0".
Např.: Zpravodajská jednotka vznikla v měsíci listopadu, přičemž průměrný evidenční počet zaměstnanců v listopadu a prosinci činil 300 osob. Průměrný evidenční počet zaměstnanců za rok se vypočte jako průměr za všechny měsíce v roce, tzn.: (10 x 0 + 300 + 300)/12 = 50 zaměstnanců.
|
Statistický metainformační systém
