| Definice: |
- Internet věcí (anglicky Internet of Things, zkratka IoT) je označení pro síť vzájemně propojených fyzických zařízení (např. vozidel, strojů, elektroniky a jiných zařízení) vybavených čipy, snímači (senzory), programy či aplikacemi, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou. Propojení těchto zařízení či jejich systémů do sítě jim umožňuje vzájemně spolu komunikovat (shromažďovat a posílat si navzájem data). Každé z těchto zařízení je jasně rozpoznatelné díky zavedenému výpočetnímu systému, ale přesto je schopno pracovat samostatně v existující infrastruktuře internetu. Tato zařízení jsou často označována jako "chytrá/smart". Pro internet věcí je charakteristické, že "chytrá" zařízení lze monitorovat nebo dálkově ovládat (řídit) prostřednictvím internetu. Pro potřeby tohoto šetření není do internetu věcí zahrnuto použití počítačových sítí, smartphonů ani tiskáren.
Snímače či senzory nebo RFID a jiné čipy využívané pro monitorování zboží během skladování či přepravy mohou být využívány např. k nepřetržitému sledování zboží prostřednictvím bezdrátových senzorů, které dokáží monitorovat stav zboží na dálku (např. teplota, vlhkost) a dokáží také vysílat specifické výstrahy při výskytu jakýchkoli mimořádností (zpoždění v provozu, poškození, krádeže apod.). Snímač či senzor je technické zařízení, které měří určitou veličinu a převádí ji na signál, který lze dálkově přenášet a dále zpracovat. Senzory IoT se instalují do přepravních kontejnerů, palet a logistické infrastruktury. Čip je elektronická součástka, která je schopna bezkontaktně předat čtecímu zařízení kód, který je v něm uložen. Obvykle se umisťuje přímo na zboží (na jeho obal). Bezkontaktní komunikace funguje např. na principu RFID (identifikace na rádiové frekvenci) či NFC (bezkontaktní komunikace na velmi krátkou vzdálenost) a často slouží k uchovávání informací o zboží (např. záruka, trvanlivost, způsoby použití).
|
Statistický metainformační systém