Definice číselníku KATASTR - Katastrální území
Katastrálním územím se rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí (dle zákona České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), § 27 písm. f), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.).
Katastrální území pokrývají celé území státu. Katastrální území je v zásadě skladebnou jednotkou obcí, tzn. že jedno nebo více katastrálních území tvoří většinou územní obvod obce. V některých případech může součást obce tvořit zástavba, která leží na katastrálním území sousední obce (delimitované území), aniž by byla provedena odpovídající úprava hranic katastrálního území.
Katastrální území tvoří územní celek, který je vymezen hranicí v rámci katastru nemovitostí. Katastrální území je zároveň evidenční jednotkou pro číslování parcel. Hranice katastrálních území jsou předmětem zobrazení ve státních mapových dílech velkých a středních měřítek.
Katastrální území je dáno výčtem pozemků. Katastrální území jsou skladebná do příslušné obce a beze zbytku ji vykrývají.
Katastrální území leží na jednom či vícenásobném polygonu (na nesouvislých územích).
